Narozeniny

Za pár dní mám narozeniny. Co si většina z nás o tomto čase uvědomuje? Někdo nechce o dalších narozeninách ani slyšet. Někdo se až bojí vyslovit nahlas svůj věk. Já to však vidím jinak. Jsou i takoví, kteří skutečně své narozeniny berou jako oslavu života. Vždyť je krásné, že jsme se tohoto věku vůbec dožili:-)!!!.....Škoda, že někdy musíme zakusit mnoho útrap, abychom skutečně byli rádi za tento život. 

Poprvé v životě jsem pocítila velký zlom, když mi bylo 30. Tehdy to byl zlom, nejen ve fyzickém věku, ale rovněž se mi začaly otevírat některé dveře, které byly do té doby zavřené. Nyní je mi stále ještě 33 a můžu říct, že to pro mě byl neskutečně silný rok. 

Poznala jsem nové lidi, kteří mi v mnohém pomohli, otevřela jsem v určitých směrech mnohem víc své oči, začala jsem jít sama do sebe, až mě ta cesta dovedla k sobě:)...Byl to pro mě hodně pokrokový rok. Zažila jsem tolik úžasných věcí, že se to snad nedá ani popsat a za všechny tyto poznatky jsem velice vděčná. 

Když si uvědomím, že právě v mém věku 33 let odešel někdo tak nezapomenutelný jako Joshua, přepadne mě místy nostalgie. To, co tady přišel vykonat, chtělo hodně vyspělou a silnou duši. Zanechal stopu v každém z nás. Byla do nás zasazena špetka naděje, semínko moudrosti a velká dávka bezpodmínečné lásky. Jen někteří lidé tyto dary v sobě ne a ne objevit. 

Každý z nás má svůj výjimečný příběh, naše životy jsou jedinečné a nádherné, a to přestože právě o tomto lidé často pochybují. Já děkuji za vše, co jsem dosud mohla poznat a hlavně, ale hlavně nejvíc děkuji za to, že jsem konečně mohla přijít na to, kdo jsem:-). 33 let života na této zemi není málo, ale také to není hodně. Je tady ještě toooolik, co můžeme všichni o sobě poznávat, tak si daru života užívejme;)

S láskou

Janka