Věřme, že vše je v pořádku

29.01.2021

Chtěli bychom létat, rádi bychom uskutečnili své tužby. Ale častokrát musíme projít zkouškou ohně, abychom došli ke svým snům. Není to nic jednoduchého - na cestě je nám házena spousta klacků pod nohy.

Rádi bychom vzlétli a dívali se na svět svýma očima. V životě však na povrch vyplývají naše nejhlubší strachy, úzkosti a deprese, jejichž oči pohlíží na tento svět. Jsme zkoušeni, zda zvládneme skutečně to, po čem tak toužíme, nebo zdali se vzdáme a podlehneme tíze naších strachů. Zda si necháme našimi strachy přistřihnout křidýlka. 

Ono se to jednoduše poví, ale zvládnout životní zkoušky není jen tak. I když tušíme, že přijdou a chceme je obejít, neobejdeme je. Takto to nejde. Bohužel. 

Ale když už se do těžké situace dostaneme, jediné, co nám může pomoci je víra v to, že největší tma je vždycky před svítáním - myslím, že se tak zpívá i v jedné písničce. Ano, je to tak.

Abychom došli k tomu nejlepšímu, po čem toužíme, musíme častokrát projít úplným zhroucením naších plánů a tou největší tmou. Ale když ve své sny věříme, zvládneme to. Žádná tma, nás nezastaví, i když se častokrát cítíme bezmocní. Já sama takovým obdobím procházím. Není to nic jednoduchého. Obzvláště, když nám do všeho "kecá" naše mysl, jejíž slova jsou tak odlišná od slov našeho srdce. Někdy je potřeba tyto dvě složky sladit, vyvážit. 

Chtěla bych nám všem dodat plno odvahy k činům, po nichž tak prahneme, sílu k víře, že skutečně nic není nemožné, když svým snům a tužbám  plně věříme. A útěchu, že i když si myslíme, že jsme na vše sami a že tu tíhu snad ani unést nemůžeme - tak věřme, že na to nejsme sami. Máme kolem sebe spoustu pomocníku, kteří nám pomáhají, aniž si to uvědomujeme. Častokrát nás tito pomocníci v životě učí - učí proto, abychom dospěli skutečně k tomu, co chceme. My je však můžeme vnímat, jako osoby, které nám dělají naschvály a házejí nám klacky pod nohy. Ale jejich jediným úkolem je, díky těmto klackům, nám otevřít oči. Otevřít oči k tomu, abychom skutečně spatřili svou sílu, odhodlání a směr, po němž máme kráčet. Děkuji všem těmto lidem - přestože se můžou jevit jako naši největší nepřátelé, je to naopak - jsou to duše, které na sebe vzaly nelehký úkol - pomoci nám. Jsou to ve skutečnosti naši nejlepší přátelé (i když na podvědomé úrovni a úrovni, která je tak odlišná od této reality).

Přeji nám všem, abychom naše těžké životní zkoušky zvládli a hlavně, abychom nikdy nepřestali věřit tomu, po čem skutečně toužíme. Protože NEJVĚTŠÍ TMA JE PŘECE PŘED SVÍTÁNÍM.