Posun vpřed

16.03.2022

Je toho mnoho, co každý z nás už ve svém životě zažil. Vidím to opět na sobě. Neustále jsme vlastně nuceni se vyvíjet a pohybovat se dopředu. A víš, co jsem už za ten svůj život zjistila? Že skutečně vpřed se posuneš jen tehdy, když riskneš jít cestou pro tebe neznámou, cestou, o níž vůbec, ale vůbec nevíš, zdali tě dovede tam, kam bys chtěl. Děje si mi to až moc často:-)... To, jak jsem zkoušena jít dál, avšak úplně jiným způsobem, o němž nevím, zdali to zvládnu, se mi začíná jevit jako taková má "periodická rutina". Avšak vím, že na cestě, kterou jdeme, jsme chráněni. A proto i tehdy, když vůbec nevíme, co se může stát a přihodit, je třeba udělat krok novým směrem. Jedině pak můžeme dostat skutečné dary, dary života, které si tolik zasloužíme. 

Nic v tomto světě se neděje jen tak. A nic v tomto životě nedostaneme jen tak.. Je nutné, ale velmi NUTNÉ na sobě neustále pracovat a osobně se vyvíjet. Nemůžeme od života čekat, že nám dá všechno po čem toužíme jen tak zdarma. Když chceme získat to, co chceme, je tento náš chtíč vykoupen naší velkou odvahou, sílou a nebojácností vykročit do neznáma a zkrátka risknout cestu zcela neznámou. Taky bych už chtěla říct dost. DOST, už stačilo a v životě budu směřovat cestou, o níž vím, že je pro mne ta správná. Avšak ze svých bohatých zkušeností vím, že to nejde. K tomu, abychom mohli dosáhnout svých nejniternějších snů, musíme něco udělat. Nikdo - vesmír, bůh, nebo kdokoliv jiný pro nás a za nás nic neudělá jen tak zdarma. 

A víš, co je největší odvaha? Největší odvaha je přistoupit na to, že budeme žít přítomným okamžikem a nebudeme myslet na budoucnost. Zní to jednoduše, avšak srovnáme-li to s čímkoliv, třeba s prací, jednoduchost se hned vytratí. Jak můžu nemyslet na to, co mi přinese za měsíc mé zaměstnání? Jak můžu nemyslet na to, zda výplatu dostanu nebo ne? A to je skutečnost které říkáme - naučit se žít přítomným okamžikem. Letos se to učím o mnoho víc než kdykoliv předtím. Sama pořádně nevím, co mi budoucnost přinese, i když bych někdy ráda i věděla co bude dále. Jsem doslova tlačena žít tady a teď a postupovat rizika, o nichž nevím, jestli povedou ke zdárnému cíli. 

Avšak přesně tak je náš vesmír založen. Nic nedostaneme jen tak. Nedostaneme to, co chceme jen protože si myslíme, že už na to po těch životních peripetiích máme nárok, nedostaneme něco jen tak zdarma. Teprve, když budeme odvážní, ale velmi odvážní, budeme i obdarováni. 

Vždy píšu hlavně o svých osobních příbězích, které mě formují a dávají mi nový pohled na svět. Já sama jsem zkoušena stále a neustále nelpět na tom, co mám a co je mou jistotou. Jsem doslova vyzývána vydat se novým směrem. Neustále je zkoušená má síla, odhodlanost a odvaha nebát se. Nebát se vykročit cestou neprošlapanou a neprobádanou. A když už odvahu někde až z paty vytáhnu, mé okolí samozřejmě musí přijít a zrazovat mě z mé cesty - a to proto, aby se ověřila má skutečná síla a odvaha.

Každý z nás může dosáhnout přesně to, po čem v životě nejvíce touží. Avšak je pak už jen na něm, zdali bude odvážný a půjde i přes všechna možná rizika, nebo zdali se bude bát vkročit někam, kde je zcela neznámé to, jaká bude jeho další budoucnost.