Uvědomění
Je právě polovina října. Od konce prázdnin se toho odehrálo mnoho. V uplynulých měsících se mi postupně začaly otevírat jedny dveře uvědomění za druhými. Nyní chápu proč se to dělo a děje. Stejně jako já, tak i mnozí z vás jsme postaveni tváří tvář svým životům a jsme někdy doslova "nuceni" přehodnotit způsoby jakými žijeme. Často je nám to dlouhou dobu samotným vesmírem naznačováno, že žijeme nějak, jak není zrovna vhodné, že kráčíme po cestě, která není pro nás ta správná. V našich životech dostáváme mnoho znamení, také nám přicházejí nejrůznější události a okolnosti do života k tomu, aby nám něco řekly případně aby nám něco naznačily. Někdy je nevnímáme, nebo vnímat nechceme. Pak je však následek ten, že musí do našich životů vkročit událost či situace, která se ozve o to silnějším způsobem. Způsobem takovým, že už ho nebude jen tak snadné přehlédnout. Pak budeme postaveni opět tváří v tvář tomu změnit něco ve svém životě nebo se zarytě zuby nehty držet toho svého starého.
Mě se posledních pár měsíců život velmi obrací vzhůru nohama a cítím, že je to tak dobře, bylo to nevyhnutelné. Dokonce sama vnímám, že zažívám dá se říci znovuzrození. Stejně tak, jak přicházíme na tento svět, rodíme se do tohoto fyzického světa, tak stejně tak každý z nás dříve či později dospěje do bodu, kdy se narodí znovu, ale ne do fyzického světa, ale toho duchovního. Ano, i mě poslední dobou došlo, že to, co jsem do této doby žila, prožívala, vnímala a že to, co jsem o duchovnu věděla, byla jen "lehká" příprava k tomu, co mě teprve čeká. Sama vím, že jsem v etapě, kdy doslova procházím "porodem" do duchovní říše. A jsem za to velice ráda.
V našich životech často hledáme odpovědi na naše otázky, zajímáme se o to, proč se nám určité věci dějí, proč máme nemoci, jaké máme, proč máme kolem sebe lidi, jaké máme, či proč řešíme určité vztahy. Na tomto světě se neděje nic náhodou a vše, co v našich životech máme, vše, co prožíváme a zažíváme má svůj význam. Má doslova svůj božský řád. A když tuto skutečnost pochopíme a přijmeme, jsme blízko tomu uvědomit si, že vše, co se v našich životech odehrává je jen díky tomu, jak my sami myslíme, co cítíme, jaké vzorce a bloky v sobě máme ukryté. Každý z nás je zodpovědný za svůj život. Za život takový, jaký ho žije, takový, jaký ho má; každý z nás je zodpovědný za problémy, které ve svém životě má. Pokud si tuto zodpovědnost uvědomíme a přijmeme ji, pak nastupujeme na cestu vlastního sebepoznání. Postupným rozvojem přijdeme na to, proč tyto situace ve svých životech máme. Stačí k tomu málo - převzít zodpovědnost za své životy a nevybírat si mnohdy lehčí cestu, tj. svalit odpovědnost za události v našich životech na druhé. Když toto pochopíme, nastoupíme cestu plnou objevování skrytých tajemství, cestu plnou divů a učení. Je to krásná cesta, někdy se může jevit, jako složitá či zapeklitá, ale kdyby každý z nás mohl teď a nyní pohlédnout na ten úžasný božský řád, který tady vše řídí, žasl by nad tou genialitou.
Závěrem jen dodám jednu věc, pokud někdo z vás je také připraven převzít odpovědnost za svůj život do vlastních rukou a pro tento svůj nový start by měl konkrétní otázky, klidně mne kontaktujte, případně můžete využít jeden z formulářů Roberta Kočiše v sekci "aktuálně".
(https://forms.gle/MHbeHmzcCoNaNYX68); (https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSckrUptpBfj6vbECTRT7FgIkxBxTyS7nYcMuyhnKnm2ZSTLdg/viewform).
Přeji všem krásný podzim plný uvědomění si sebe sama.