Životní lekce
Možná jste si už všimli, ale lidé v našich životech, s nimiž se setkáváme, se neobjevují jen tak. To, že je potkáme, má svůj význam. Někteří jsou tu od toho, aby nám pomáhali, jiní zase od toho, aby nás naučili určitých věcí a další zase proto, abychom si díky nim něco uvědomili, či abychom my udělali službu jim nebo abychom se vzájemně podpořili a pomohli si.
Situace však není tak jednoduchá, jak se zdá. Mnoho z nás potkává lidi, o nichž si říká, že by je raději nikdy nepotkali. Avšak právě to má svůj důvod. Lidi, kteří nám nesednou, nebo ti, vůči nimž jsme nějak vyhraněni, stejně jako ti, kteří nám ukáží naše klady, mají v našem životě místo. Jsou tu právě proto, aby nám ukázali naši vlastní stinnou nebo naopak silnou stránku. Někteří lidé nám zrcadlí nás samotné. Zdají se nám nemožní tím, jací jsou, avšak kdybychom pohlédli blíž, zjistili bychom, že jsou stejní jako my. To, jak k nám přistupují a jak se k nám chovají nám však má ukázat naše vlastní stinné místa.
Častokrát můžeme vidět, že např. někteří si neustále vybírají stejný typ partnerů....Proč je tomu tak? Protože lekce, které tito partneři přinášejí jsme dosud nepochopili. Dokud se nezměníme my sami, můžeme si těžko stěžovat na ostatní, že nejsou takoví, jací bychom chtěli, aby byli. Tito lidé jsou v našem životě jen proto, aby nás naučili jinému přístupu a pohledu na věc.
Lidé, kteří neustále opakují vzorce stejných partnerů, dosud nezjistili, že jediná šance, jak nalézt osobu, s níž by mohli být šťastní, je změnit sám sebe. Svůj pohled na situaci a svůj přístup.
Četla jsem krásnou knihu. Knihu od Neale Donalda Walsche s názvem Malá duše a Slunce. Je to krásná kniha pro děti, která nádherně popisuje, jak lidé, kteří se nám můžou jevit třeba jako největší nepřátelé, zrádci, útočníci, jsou ve skutečnosti našimi nejlepšími přáteli. V tomto fyzickém světě si toho všimnete jen stěží, avšak tito lidé ve skutečnosti na sebe přebrali nelehkou úlohu, učit nás. Učit nás vlastní sebe hodnoty, důvěry v sebe sama a víry, že ať se nám stane cokoliv sebehoršího, můžeme to nakonec vždy překonat..... A to tehdy, když objevíme sami sebe.
Co takhle zkusit experiment. Když nám na někom něco vadí, zkusme se zeptat proč. Co ten člověk dělá tak strašného, že to nemůžeme vystát? Tímto postupným dotazováním můžeme sami v sobě objevit, že nám daná osoba vadí např., protože úplně znehodnocuje naše vzorce chování, které nám byly vštěpovány už od dětství. Ptejme se na to, zda skutečně ty naše vzorce chování, které si s sebou táhneme jsou ty nejlepší PRO NÁS. Ano, pro naše rodiče mohly být dobré, avšak nám už třeba dávno neslouží. Avšak problém je v tom, že je v sobě máme zakořeněny a zbavit se jich, to není jen tak.
Každopádně už pouhé zamyšlení a uvědomění si, že osoba, s níž jsme se v životě potkali tu není jen tak, je velikým krokem. A tento krok nás může postupně přivést na třeba jinou, pro nás lepší, cestu.